Trošinka filozofie pro zvědavé
Musím konstatovat, že za uplynulý týden jsme se o volných hodinách s holkama ze školy dostaly k zajímavým debatám. Začalo se o hadrech z Kenvela a od ťamanů, prošlo se přes to, kdo si váží hovna a proč, a skončilo se u smrti,duchů a léčitelství.
Kámoška prohodila, že její máma je reikistka a tak nějak se rozjela debata...ona kamarádka to nemá ráda, když jí mamča něco provádí,protože má s léčiteli blbou zkušenost a je jí to nepříjemné. Zbytek holek se vyjádřil v tom smyslu, že si myslí,že je to blbost a že jediný efekt,který to může mít,je placebo - pacientova víra v to,že to pomáhá. Stejný názor ale mají lidi i na homeopatii a ta - vyzkoušena na zvířatech a miminkách - rozhodně placebem není. Nebo si snad může pes namluvit, že ho páníček léčí a uzdravit se vlastní vírou?
Jediný rozdíl je v tom,že reiki není vědecky popsáno a ne každý ho cítí.
Díky tomuhle blogu a zvědavosti se o tom, že jsem byla na kurzu dovědělo pár lidí...ale naštěstí tomu nevěnujou moc velkou pozornost :)Akorát dneska se mě kamoška zeptala,esli už to reiki umím :)) druhá,že to zná, a jinak klid, naštěstí. Protože bych s největší pravděpodobností byla za blázna a o to moc nestojím.
Už tak mě asi nepovažují za normální... ještě abych jim začala vykládat něco o neviditelných energiích...:D