Co se událo zajímavého
Tak si tu sedím v neděli večer a zítra nejdu do školy, protože jsem se někde docela dost nastydla, no teda spíš jsem to asi chytila od nějakého chrchlajícího dědka z MHD. Co se dá dělat, zůstanu pár dní doma a budu se nalívat čajíčkama.
Píšu si se Sleepym a s miláčkem, který se mnou dneska byl na výstavě kočiček. Nutno říci, že deset minut ho to bavilo, dalších deset už jen tak chodil a potom už chtěl domů, že prý jem už všecko viděla :)) U té příležitosti mi ukázal svůj nový foťák, který dostal k narozkám. Vypadá docela dobře, fotí o mnoho lépe než ten můj Kodak. Ale ještě funguje, tak ho měnit nebudu.
Taky jsme v centru trefili na dobré slevy, v Librexu měli poslední den, kdy na knížky dávali 20% slevu, no hned jsem si koupila velkou Biologii od Zicháčka. Viky si koupil matematiku, je šika :) Docela se těším, až se z té biologie budu učit, protože mi Hencák ( kamarád a Vikyho kamarád) doporučil přistupovat ke škole pozitivně. Tak uvidíme, co to udělá. Myslím, že se ze mě studijní typ jen tak nestane.
A v pátek se mi stala zajímavá věc. Když jsem šla okolo našeho Meinla, kde mají nahoře zlatnictví, vzpomněla jsem si, že potřebuju pojistky na náušnice, jinak mi budou vypadávat z ucha, mám totiž většinou takové ty háčky, na netu popisované jako "afroháčky". Tak jsem se tam byla zeptat, zda mají pojistky na náušnice a kolik stojí. Obtloustlý chlap snědé pleti okolo 35 let mě dycky rád vidí. Už proto, že často čumákuju za výlohou a slídím, co má zase nového - prodává totiž i minerály a šperky z nich za levný peníz. Teda většinou, jsou tam i věci, které jsou pro mě moc drahé. Tentokrát chlapík nechápal, co po něm chci, až pak mu došlo, že zřejmě myslím "puzety" a hned vylovil dvě z podpultí. Prý, že gumové jsou nejlepší a že jedna stojí 7 Kč. Říkám si, tak fajn...a chystám se vytahovat peníze, když mi chlapík s úsměvem sdělí, že to mám jako dárek... a že mám zas někdy přijít. Tak jsem docela koukala, ale usmála jsem se , poděkovala a šla...
Pak jsem o tom celý den přemýšlela, obvykle se mi nestává, aby v obchodě něco rozdávali, i když jsou to jen malinké gumové čudlíky. Možná jsem se mu líbila. Možná jen chtěl, abych příště zas přišla a něco si koupila, třeba jantarový náramek a nebo srdíčko z kamínku za nějakých 35 Kč... hm, moc kšeftů ze mě zatím neměl. Tak se mu možná líbím. Musím říct, že na to nejsem zvyklá, myslím tím na dárky a tak...
Celý den jsem si docela libovala v pohledu do zrcadla, což obvykle nedělám. Obvykle hledám jebáky, fousky, lesklé místa a známky mastnoty na vlasech :))))
Asi bych se měla mít raději, ale nějak mi to nejde...