Jak jsem byla na Šmajdovi
Už dávno jsem se chtěla jít podívat na nějaký koncert naživo, protože z televize nebo z videí na Youtube mi to nějak přestávalo stačit. Proto, když jsem se dozvěděla, že se bude konat koncert v Havířově, srdíčko zaplesalo. A hurónsky poskočilo při zjištění, že hned nato Miro koncertuje v Českém Těšíně nedaleko odtama.
Tož tam nesmím chybět. Jen to chtělo najít ty správné lidi, se kterýma bych ty akce absolvovala, protože sama chodím nerada. Nikdo se mnou nechtěl jít na oba koncerty, max prý na jeden, že dva jsou rozežranost, ale já si to rozmluvit nenechala. Nakonec jsem přemluvila kamaráda, který jel rád. Dohodla jsem se ještě s Kiki, že se sejdem, a i když jede jenom do Havířova, tak že aspoň pokecáme. Na autobusáku jsme se úspěšně našly a mohly jet. Po cestě jsme samozřejmě probraly Mira (jak jinak).
V Havířově na náměstí už hromada lidí, my tam byly s předstihem, něco kolem hodiny a půl. Tak jsme se postavily do davu a snažily prodrat co nejvíc dopředu. Někde to šlo, někde ne. Kamarád Kuba zůstal někde vzadu, nemá rád mačkanice a navíc je vysoký, takže toho dost viděl i tak. Úspěšně jsme se tedy dostaly do druhé řady k zábradlí, úplně dopředu, což bylo skvělé. Super jsme viděly i slyšely :o)
Hoďku a půl jsme poslouchaly vystoupení žáků ZŠ a podobné uskupení, a tiše trpěly:D Bylo horko, navíc lidská těla ze všech stran nalepená na člověku tak, že se nemůže ani poškrábat, celkem zahřívají. Největší tlačenice nastala, když Miro přišel na scénu. To ani nepočítám, kolik lidí mi šáhlo na zadek a v té chvíli mi to bylo upřímně jedno:D Masa fanynek zezadu nás natlačila ještě víc dopředu, takže z této stránky vše perfektní.
Popravdě si ani nepamatuju, co za písničky zpíval (stydím se:D). Vím o Last Forever, Umbrella (super rocková předělávka, málem jsem tu písničku nepoznala, jsem si musela počkat na refrén:D ), Suchý l´ad, Svět, Welcome to the jungle, a jinak jsem byla naprosto u vytržení, takže jsem jen hleděla a tleskala. Pak zpíval nějakou, u které si povyhrnul triko až na prsa, hodilo se to zrovna do textu, a to fanynky ječely ještě víc. Holt umí rozrajcovat ženský až na pokraj šílenství:D Jeden z kapely měl na sobě sukni, černou, skládanou, a Miro mu ji zezadu nadzvedl, takže bylo vidět, že je naostro:D No mazec pecka.
Čekala jsem, kdy bude Gott a nějaký taneček, že bych se hlásila :o) ale nic. Před koncem jsme se takticky ztratily dozadu k bílému stanu, kde bylo „sídlo“ kapely a Mira, v očekávání, že dostaneme autogram a třeba i fotku. Bohužel přišlo zklamání, našly jsme akorát security, kteří byli celkem nevrlí, řekli, že nás klidně odtlačí na cestu a pak padly nějaké sprosté slova. Až ten jeden sekuriťák musel druhého uklidňovat… zřejmě neměl svůj den a na fanynky náladu. Jeden celkem sympatický říkal, že se Miro nechce fotit a nechce ani dávat podpisy, že máme jít pryč, nakonec donesli 6 podpiskaret, které jim byly nadšenými fanynkami hned vytrženy z rukou. Pak jsem už měla nabrané mokro v botách, stáli jsme totiž na nějakých mokrých větvích nebo co to bylo, tak jsem se odklidila pryč. Kiki tam někde zůstala… nechtěla s náma do Těšína, že druhý den ráno ještě něco má, tak jsme se s Angie – naše nová známá Karviňačka – vydali směr Český Těšín s nadějí, že aspoň tam dostaneme podpis nebo fotku.
V Havířově se ani jeden z nás nevyznal, tak jsme šli za nosem, až jsme našli autobus, který nás dopravil na nádraží, a mohli jsme svorně čekat na vlak, který jel AŽ za tři čtvrtě hodiny. To nám bylo téměř jasné, že Těšín nestihneme od začátku a že budem rádi, když vůbec něco uvidíme při té davové mačkanici.
K mému překvapení jela souprava City Elefant, kterou jsem už dávno chtěla jet, takže zase trocha slunce do dnešního dne. V Těšíně jsme nevěděli, kudy, podle mapy to mělo být hned vedle, to náměstí ČSA. Naštěstí s náma jely ve vlaku dvě holky, anglicky mluvící, tož co jiného by v zapadákově jako je Těšín dělaly, než že přijely na Šmajdu. Následovali jsme je a po chviličce našli i pódium, se Šmajdou, který stihl dojet, převléct se a pravděpodobně i vysprchovat :o), zatímco my jsme seděli na nádru. Tož žádné zdržování a hurá na věc, tedy, hurá za Šmajdou. Procpaly jsme se davem úspěšně cca do 10.řady. Pak už nás nikdo nechtěl pouštět L ale i tak jsme super viděly a Angie dokonce fotila. Já si fotky stáhnu z netu, tak jsem si to akorát užívala. Repertoár byl podobný jako v Havířově, ale vím, že některé písně přidal, které jsem odpoledne neslyšela. Co hrál předtím, bohužel nevím, protože jsme přišly cca do poloviny koncertu, ale to nevadí. Když se koncert chýlil ke konci, šly jsme si zase do fronty na podpisy a fotky zboku pódia, ale nedostaly jsme nic. Žádná autogramiáda se nekonala, ani focení nebylo, Miro jim mezitím, co jsme tam čekaly, dal ještě přídavek, a jednu slečnu vzal tančit na Gotta. Och jak jí závidím.
Nu a dále? Miro, podle toho, co jsem zahlídla, se pak asi třikrát podepsal, a zmizel. K vidění byla spíše jeho kapela, která se pak s námi i vyfotila, teda fotila se s Angie a já se tam trochu nacpala, ale prý jsem tam vidět taky, tak je to OK. Sympatičtí kluci. Leč Miro nikde a nikde, ale aspoň příjemní security, usmívali se na nás a pokecali jsme. Prý za chvíli že bude vystupovat ještě Bílá a že už je to tam nebaví, že to bude zas dlouho do noci… Fanynky skandovaly: „ Miro, Miro, vylez!“ ale ani to jim nepomohlo, Miro už se neukázal. Po hodině čekání v první řadě (!) u zábradlí jsem to první vzdala já, Angie se přidala a Kuba na mě už dávno čekal někde vzadu. Security řekli, že jak je Miro už v šatně, tak že to už obvykle nevyleze, že to asi máme marné, podle jejich zkušeností. Že autogramiáda bývá hned po koncertě, když nějaká je.
Pomalu se začínalo stmívat, tak jsme to zabalili a jeli domů. Tak snad příště… ale určitě nelituju, že jsem jela, hned bych si to zopakovala. Fakt je tak krásnej a energickej jako v televizi :D
