Možná, možná...chaos
No, co dodat. Papouch se vám hlásí z prázdnin, které tráví docela ehm... zmateně...:-) Najednou zjistil, že rozum se pere s tělem, že jeho slavné ideály padly, iluze se zbořily, a že cítí jaksi neidentifikovatelné pocity. Už ani neví, jestli její bývalý virtuální kamarád je ještě kamarád a nebo už né, a když né, tak co potom je?
Léto ubíhá nějak podezřele rychle...už je skoro půlka srpna... a co potom? Zase návrat do ústavu, taky taneční, do kterých mimochodem nemám ani hadry, ani boty a vůbec nikoho tam nebudu znát. No, raději nemyslet...ale co, to se přežije.
Vždycky, když si už už myslím, že si to něčím ujasním...tak si to ještě víc zamotá...a něco se nemusí ani plánovat, prostě přijde samo jako přirozený vývoj věcí. Otázka je,kde ty věci skončí, protože když člověk nezná pořádně sebe ani své reakce, tak těžko odhaduje a začíná se trochu bát i sám sebe. Jako správná Kozorožka mám ráda všecko pod kontrolou a tohle se té kontrole trochu vymyká.
Já, tvor, který nemá rád doteky a bojí se, že na něho někdo prstíčkem sáhne :o) , si libuje v tulení a objímání. Přitom nemiluje ani eroticky netouží. Velmi podivný úkaz na tomto světě. Možná to má co dělat s důvěrou, koho si k tělu pustím a koho ne. Možná je to nějaký zvláštní druh sympatií a nebo si tělo řeklo že už bylo dost snění a teď chce všecko, co jsem mu kdy naslibovala?
Možná se taky pere vědomí s podvědomím. Opravdu nemívám ve zvyku vrhat se lidem do náruče. Možná výsledek dlouhodobého pěstování přátelství na icq, které je leckdy otevřenější než to v reálu. Chtít být blíž někomu, kdo mi rozumí a komu jsem se tak trochu už otevřela, a kdo ví, kde co olíznout, aby to bylo fajn :-))
Jen ta touha, ta přitažlivost mezilidská, která nedává tvorečkům spát, chybí. Absence milostného magnetismu. Dá se to vypěstovat, přijde to samo? Tohle je přece to, co dělí přátelství od zamilovanosti... a podobných věcí :-)
Tak proč jsem potom tak zmatená?