Na celý den klid od rodičů
Tak jsem zchrastila zbytek kapesnýho a rozhodla se ve čtvrtek přijet za Vikym, jelikož jeho rodiče nebyli doma a měli jsme dost soukromí a času na sebe.
Ráno se mi ani trochu nechtělo, ale naštěstí mě vzbudil táta, jinak bych zase zaspala. Vlak jsem stihla tak tak, že bych měla času nazbyt se moc říct nedá. První zmatky přišly v době, kdy jsem uvažovala, zda se ten můj vagon třeba v Opavě neodpojuje a nezůstanu tam trčet, to už se Vikymu skoro taky stalo. Naštěstí ok, ale Viky na Krnově nečekal, tak jsem byla silně v pochybách, jestli mám vystoupit a je to vůbec krnovské nádraží, když je tam tak málo lidí, a nebo ne a mám jet dál. Tak jsem vylezla a chvíli dělala zmatky, málem na mě ten vlak, co pokračoval do Olomouce, počkal :D
Měli jsme v plánu si udělat pizzu a tak jsme šli nakoupit do jediného otevřeného supermarketu - do Lidlu. Jelikož Viky si o "levnotě" myslí svoje, komentoval pravděpodobnou finanční situaci tamních zákazníků ještě odpoledne :) ale nakoupili jsme a u Vikyho doma společnými silami upekli pizzu. Myslím, že nebyla nejhorší, každopádně hlady jsme netrpěli :)
Taky jsem poprvé viděla někoho štípat dřevo a zatápět v kamnech, poznala na icq pár Vikyho kamarádek.... no o dalších společných aktivitách se rozepisovat nebudu :)) ale bylo supr. Až na vlažnou vodu ve vaně, protože se tam zjevně ráno někdo koupal a moc teplé tam nenechal.
Oheň v kamnech praská, předložka před krbem je teplá a měkká....barák prázdný a tichý, prostě idylka. Akorát to zase uteklo moc rychle :( a už se jelo na nádraží. Seděli jsme na lavičce, sluníčko zapadalo, kolem až na nedalekou bandu puberťáků nikdo, popíjeli jsme ledovou kávu, a mě se tááák moc nechtělo domů...
Ale co, v neděli mi přijede a zase se uvidíme:)