Olalalaaaaaa
27. 10. 2009
Veverka si postěžovala na to, že na mém blogu není co nového číst, tak sem zase něco hodím.
Můj život by teď pro ostatní nebyl moc zajímavý. Řeším samé obyčejné věci, jako každý v tuhle dobu. Podobných problémů je plný net. Takže třeba rozmýšlím VŠ, pomaličku mě dohánějí stresy z maturity, které si snažím nepřipouštět, menší zdravotní problémy, lehce problémové vztahy s lidmi okolo.
Koho zajímá, jak se změnilo složení zvířat u nás doma: umřeli mi dva pískomilové v jeden den, jen tak, sourozenci. Pitvu jsem neprováděla, tudíž nevím, co bylo příčinou úmrtí.
Zato jsme koupili novou kočku. Jmenuje se Heriette a je to britská slečna modré krve, jako že je s rodokmenem. je plachá, ale moc hodná, tichá a nekonfliktní. Máme ji asi měsíc a pomaličku si zvyká, je jí totiž už rok a půl. Váží 2,38 kg, takže jako takové dva pytlíky mouky. Vskutku maličké zvířátko, mazlit se nechce, ale je hezká ozdoba bytu.
Teď to vypadá, jako bych ji neměla ráda, ale mám.
I když nejraději mám Matýska, jakožto největšího mazlíka naší smečky.
Nela už nám nečůrá po kobercích, skoro ze dne na den se naučila chodit ven. Těžko říct, co bylo horší, zda uklízet ty hovna a nebo jí mýt stokrát denně tlapky. A štěká pořád stejně pronikavě, takže je super, že nemáme žádné sousedy nad a pod námi. Asi by se zbláznili nebo by na nás podávali jednu stížnost za druhou. Pro "veselá štěňata" totiž sousedé obvykle moc pochopení nemají.
A taky se musím zcela narciskovitě pochválit, že slýchám, jak jsem hezčí a hezčí :D:D
Můj život by teď pro ostatní nebyl moc zajímavý. Řeším samé obyčejné věci, jako každý v tuhle dobu. Podobných problémů je plný net. Takže třeba rozmýšlím VŠ, pomaličku mě dohánějí stresy z maturity, které si snažím nepřipouštět, menší zdravotní problémy, lehce problémové vztahy s lidmi okolo.
Koho zajímá, jak se změnilo složení zvířat u nás doma: umřeli mi dva pískomilové v jeden den, jen tak, sourozenci. Pitvu jsem neprováděla, tudíž nevím, co bylo příčinou úmrtí.
Zato jsme koupili novou kočku. Jmenuje se Heriette a je to britská slečna modré krve, jako že je s rodokmenem. je plachá, ale moc hodná, tichá a nekonfliktní. Máme ji asi měsíc a pomaličku si zvyká, je jí totiž už rok a půl. Váží 2,38 kg, takže jako takové dva pytlíky mouky. Vskutku maličké zvířátko, mazlit se nechce, ale je hezká ozdoba bytu.
Teď to vypadá, jako bych ji neměla ráda, ale mám.
I když nejraději mám Matýska, jakožto největšího mazlíka naší smečky.
Nela už nám nečůrá po kobercích, skoro ze dne na den se naučila chodit ven. Těžko říct, co bylo horší, zda uklízet ty hovna a nebo jí mýt stokrát denně tlapky. A štěká pořád stejně pronikavě, takže je super, že nemáme žádné sousedy nad a pod námi. Asi by se zbláznili nebo by na nás podávali jednu stížnost za druhou. Pro "veselá štěňata" totiž sousedé obvykle moc pochopení nemají.
A taky se musím zcela narciskovitě pochválit, že slýchám, jak jsem hezčí a hezčí :D:D
:o)
(Vevreka, 29. 10. 2009 0:13)