Tak nám to zase začalo
Tak nám to zase začalo, je mrazivé zimní období, Ostrava se pokryla sněhem a všude všichni kašlou. Je chřipkové období a musí se do školy. Tam je samozřejmě semeniště bacilů největší. Celkem se divím, že jsem ještě nelehla ( abych to ale nezakřikla :) Ráno mě pobolívá v krku a sem tam mi po zádech přeběhne mráz, dneska se cítím moooc unavená, nejradši bych spala, ale je moc brzo a navíc se musím učit... pomoct Kohumičce s angličtinou a sobě s biologií. Navíc jsem zjistila, že obě laborky z fyziky, které jsem včera dělala, jsou blbě a budu je muset přepracovat. Doufám, že do pátku nějk přijdu na to, jak se to dělá.
Takže docela solidní blbá nálada a únava už jen z představy, že zase budu muset něco dělat do školy. Ale už je pololetí ve třeťáku a chybí jen rok... a kousek, to už za chvilku bude. Kolektiv se nám slušně rozpadá a nikdo nemá rád nikoho, co jsem si stihla všimnout, zato se nám holčiny pěkně pomlouvají, že by se za to nemusela stydět ani stará Kropáčková. Někdy je mi z toho blbě.
Na bratra si ve škole pro změnu stěžujou a volaj otce do školy. Učit se ho, pravda, moc nebaví, z učitelek má srandu a některé už ho nemůžou ani cítit. Máti je pomalu na prášky, prej z něho nic nebude a časem ho vyhodí. No, myslím, že tohle je přehnané, ale na to, že je ve škole teprv čtyři měsíce, si na něho stěžovalo už dost lidí. Já být jeho učitelkou ho asi zadupu do země.
Už přemýšlím o tom, jaké to bude, až tuhle střední vylezeme a budeme zkoušet vysokou, popř práci, prostě konečně něco jiného než todleto, opruz, průběžné učení něčeho, co mě zrovna nebaví a do čeho se mi nechce. Popřípadě co nechápu. Baví mě jen ty zdravotnické předměty, do těch se nemusím moc učit. Bohužel tvoří jen malý zlomek ze všeho, co se musíme šprtat. Ekl ekl fuj a fuj...